Brněnská vinotéka Franck & Thierry se může pochlubit nezvyklým způsobem distribuce svého zboží. Kartony s vínem totiž rozváží na malém nákladním elektrokole. V malé a útulné vinotéce na Kopečné, u sklenky skvělého francouzského vína, nám o své práci a kilometrech za řídítky cargo e-biku Tern vypráví jeden z majitelů vinotéky Thierry Defer. V Brně žije od roku 1995 stejně jako jeho společník Franck Ferlay. Obchod s vínem založili před čtyřmi lety, a zatímco Thierry tuto práci dělá na plný úvazek, Franck ještě vyučuje zeměpis a dějepis na gymnáziu. Brno se oběma Francouzům stalo osudovým městem, velmi příjemným k životu, který si vysnili. Je dostatečně velké, aby tu byla veškerá infrastruktura, a tak akorát malé, aby tu měli spoustu společných známých.
Podle vašich sociálních sítí to vypadá, že neděláte nic jiného, než že jen pijete víno a zakusujete to francouzskými dobrotami. Zbývá vám čas i na něco dalšího?
Popisovaná činnost ale skutečně zabere hodně času… (smích) Vlastně proto jsme začali dělat tuto práci. Chceme si užít život a zpomalit čas. Franck je mimoto i zdatný sportovec. Hraje fotbal, tenis, ale především pétanque. Já jsem spíš klidnější, užívám si společnost kamarádů, cyklovýlety a dobré jídlo a pití.
Kromě osobního vyzvednutí nabízíte zákazníkům vašeho e-shopu také expresní rozvoz po Brně na kole. To není úplně obvyklé. Navíc minimální odběr pro rozvoz je šest lahví, což není nejlehčí zásilka – jak to řešíte?
Máme dva druhy rozvozu, a to pro soukromé osoby a pro gastropodniky. Výhodou je, že zákazník dostane zásilku v den objednávky nebo druhý den dopoledne. Rozvoz na elektrokole má spoustu výhod, neřeším parkování, přijedu až ke dveřím. Průměrně se vozí 6–12 lahví, ale teď mají velký úspěch bag-in-boxy a těch vozíme až osm.
Kolik lahví vína průměrně rozvezete například za měsíc?
Od příchodu covidu nejsou statistiky moc relevantní a kolísá to, ale 50 až 100 litrů.
Proč jste se rozhodli pro rozvoz vína po městě na kole? A podle čeho jste vybírali?
Jízda autem po centru města je peklo: zácpy, parkování, vysoké finanční náklady za těch pár kilometrů denně. Jezdím každý den 12 km bez rozvozu a až 25 km s rozvozem. Vše začalo tím, že jsem prodal svoje osobní auto v době, kdy jsem začal bydlet a pracovat ve městě. Potřeboval jsem se bezpečně dopravit s nákladem. Kolo bylo jednoznačně nejlepším řešením. Dle francouzské statistiky je ve městě průměrná rychlost autem 15 km/h. To je stejná rychlost, jakou jezdím na kole. A ještě k tomu plynule. Cargo kolo bylo nezbytné pro naložení zboží. Jenže velká cargo kola s předním košem nebo boxem se mi zdála nepraktická, široká a horší na manipulaci. Cyklospeciality v Brně pro nás měly optimální řešení: Tern GSD, elektrický pohon, celková užitečná hmotnost až 200 kg, dvě baterky 500 Wh (v létě dojezd až 180 km, v zimě 120 km). Navíc skládací řídítka a vertikální pozice pro parkování jsou ideální do výtahu nebo do kolárny. Na maximum využiju také dvě obrovské tašky a velmi prostorný nosič vzadu.
Přepravní prostor využijete bezezbytku?
Ano a kolo nám slouží denně. Dopravím se na něm do práce, rozvezu víno po městě, odvezu prázdné kartony a lahve do kontejneru. Dle potřeby můžu teď odvézt až sedm beden vína nebo deset kusů pětilitrových bag-in-boxů. Uvezu bez problémů náklad o hmotnosti přes 50 kg.
Rozvážíte víno za každého počasí, nebo někdy využíváte i auto? Jak řešíte zimu?
Kolo za každého počasí! Respektive, je to vždy na domluvě se zákazníkem. Máme s nimi opravdu dobré vztahy a vždy pochopí, když se snažíme domluvit dodávku mimo sněžení nebo silný, trvalý déšť. Pár kapek nebo mrholení je v pohodě, víno zůstane v suchu a na malých a širokých kolech je celé elektrokolo velmi stabilní. Co se týká akcí mimo Brno, řešíme to Franckovým autem nebo přes AJO carsharing. Případně ještě víno posíláme přes Messenger.
Na jaká vína se zaměřujete a kdo je váš typický zákazník?
Jenom francouzská vína. Franck je z údolí Rhôny, a tak máme nejlepší kontakty právě tam. Potom Languedoc na pobřeží Středozemního moře až do Španělska. Máme taky pár vín z Burgundska. Vlastně máme něco ze všech oblastí kromě Korsiky a Jury.
Kde vaše pracovní kolo parkujete?
To je zajímavá otázka. Dřív jsem bydlel v bytě a nemohl jsem parkovat venku. Ve sklepě to bylo docela náročné, protože tam bylo schodiště a zatáčky. Byl tam ale výtah a díky tomu, že kolo je semi-skládací, jsem ho dal do výtahu a parkoval jsem doma v předsíni. Protože se dá postavit vertikálně, tak nezabíralo vůbec žádné místo. Teď bydlím v trochu větším domě a tam mám normálně garáž, kde parkuji. Když nemám auto, mám tam spoustu místa na jiné věci.
Jak dlouho cargo kolo máte a jak jste s ním spokojený?
Přibližně od března 2019. Pro mě je to ideální řešení. Když jsem bydlel na venkově, auto bylo nutné. Ale co jsem se přestěhoval do města, auto jsem prodal. Mám pracovní kolo na denní ježdění do práce a na rozvoz vína. Do práce se dostanu za 15 minut bezpečně po cyklostezkách. Potom mám další rekreační kolo na výlety.
Jaká je v Brně cyklistická infrastruktura?
(směje se…) Naštěstí to mám docela jednoduché. Jedu po cyklostezce podél řeky, takže v pohodě. Trochu nešikovná je křižovatka u Ronda. Člověk najednou neví, co a jak, kam se zařadit. Furt se něco opravuje a člověk musí jet mimo bezpečné pásmo, jezdí tam auta a je to trošičku víc divoké. Auta spěchají na další semafor a je to pořád boj. Čtu blogy a vidím často nenávist vůči cyklistům. Řidiči aut by měli pochopit, že když člověk jede na kole, tak nemusí být nutně na výletě. Může to být pro toho člověka způsob dopravy do práce či převozu věcí, takže by to měli respektovat. My cyklisté si sice dáváme pozor na auta, ale auta by si mohla dávat víc pozor na nás. Jsme zranitelnější.
Nebojíte se někdy v městském provozu na kole?
Já sám se v provozu nebojím, mám super kolo, které je tak impozantní, že auta se bojí mě. (smích…)
Jak vás vnímají ostatní cyklisti?
Koukají. Všichni. Moje kolo vždy upoutá pozornost. Je tak geometricky zvláštní, hodně posunuté dopředu, a přesto má stejnou délku jako normální kolo. Protože má menší kola, opticky to vypadá, že je větší. Je taky hodně při zemi. Lidi koukají a ptají se. Jestli to je elektro, jakou to má nosnost, kolik to stojí a tak.
Vyžaduje Tern GSD nějaký pravidelný servis? Jak to řešíte?
Pravidelně mi začne pípat kontrolka, tak vezmu kolo a odvezu ho do Cyklospecialit, kde to máme nejblíž. Mám ji nastavenou tuším na 1000 km. Zkontrolují mi brzdy, stav baterky, vymění, co je potřeba. Často vyměňují řetěz. Já jen jednou za čas kolo umyji, napumpuji, a to je vše.
Měl jste někdy na GSD nehodu?
Jednou. Nějaký řidič mi otevřel dveře, a jak jsem se mu snažil vyhnout, spadnul jsem. Ale následky naštěstí žádné, jen jsem přišel o přední blatník.
Reagují zákazníci na cargo doručení pozitivně?
Oni tak moc neřeší, jestli rozvážím víno na kole, nebo v autě. Pro ně, stejně jako pro mě je důležitý co nejkratší čas, za který se mohu dostat rychle do města. Do pěti kilometrů jsem vždy rychlejší než auto. Pro zákazníky je důležité expresní dodání. Když zavolají, tak trochu zorganizuji obchod a vyrážím a zhruba do 30 minut jsem zpátky.
Čeká podle vás cargo kola budoucnost?
Určitě. Kdysi jsme se smáli Číňanům, jak jezdí všichni na kole. Podle mě nás to čeká. Bude carsharing, MHD a kola.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů!
Text: Aleš Linhart (www.azub.cz), foto: autor, Thierry Defer
